Jak si vybudovat sebevědomí

Upozorňuju vás předem, abyste si jako já nemysleli, že si něco někde přečtete a jako mávnutím proutku vám vzroste sebevědomí o 100%. Takhle to prostě nefunguje, je to "běh na dlouhou trať", takže nepočítejte, že za jeden den nabydete zdravého sebevědomí. Rady mám od známých a od svého psychologa.

1) Pořiďte si blog a pište si každý den před spaním co jste za den zvládli , co vám slušelo atd... I dvojka z písemky nebo to, že jste si šli zaběhat se považuje za úspěch! (snažte se každý den napsat něco jíného)

2) Sepište si seznam vašich kladných vlastností a věcí co vám jdou (nesnašte se mi namluvit, že nic neumíte, jste zlí a k tomu všemu ještě hloupí! Každý má svoje pozitiva a silné stránky, tak zkuste popřemýšlet, určitě na něco produktivního příjdete ;)       

3) Udělejte něco s tím, co se vám nelíbí. Máte kila navíc? Zhubněte! Cítíte se hrozně v novém účesu? zajděte ke kadeřnici! Pozor neplatí vždy a s vetšinou věcí na těle moc udělat nejde. (nepočítám plastické operace)

4) Nemějte výčitky svědomí! Znáte ten pocit? Něco dokážete cítíte se dobrá a schopná, ale okamžitě se cítíte provinile? Ale za co? Za to, že jste na sebe náležitě pyšná? Prosím vás nepleťte si narcismus a sobectví se zdravým sebevědomím! Myslíte si snad o sobě, že jste nejlepší na světě? A že na vás nikdo nemá? Vyřváváte každou chvíli do světa, jak jste úžasní? Pokud ne, tak se ani v nejmenším nemusíte bát narcismu ani sobectví. Užívejte si proto naprosto bez výčitek chvíle, kdy jste na sebe pyšná a cítíte se schopně!! (krásně, chytře...) 

5) Nedávejte si moc velké cíle. Naděje, že se vám povede je zrealizovat je totiž minimální a pokud se stane opak, klesne vám sebevědomí ještě více.

6) Neberte si urážky osobně. Vždy když má někdo k vaší osobě poznámky a jedovaté komentáře, představte si, že za vámi stojí někdo úplně cizí a urážka je adresována jemu. A pamatujte, není to váš problém , ale problém toho dotyčného. Urážení a posmívání se jinému je totiž jen další (a velice nevhodný a nesprávný) způsob jak si zvýšit sebevědomí.

O magii I.

Jen na začátek, pro magii není potřeba žádné zvláštní nadání, máme ji vrozenou.  Magie je jen jedna, ale podle úmyslů wiccana (výraz pro čaroděje) se dělí na bílou a černou- existuje i temná, ale o té moc nevím.  Bílá magie = ta co nikomu neubližuje a pomáhá lidem   ,   Černá magie = ta co škodí, ubližuje či někoho usmcuje,   !POZOR! černou magií mohou být i kouzla lásky, která na první (druhý i třetí) pohled nikomu neubližuje, ale jde o manipulaci. (kouzla lásky jsourozsáhlé téma, které nejde zpracovat do jedné věty. Na toto téma by v pohodě vystačila 500 stránková kniha)  V magii existuje jedno důležité pravidlo : "Co činíš druhému, třikrát se ti vrátí" , jak dobro tak i zlo. takže černou magii vám zásadně nedoporučuju. Pokud nejste opravdoví znalci, nedoporučuju vám ani vyvolávat satana a už vůbec ne démony!!! (O démonech někdy příště...) Bílá magie naopak pomáhá k vnitřnímu rozvoji člověka.  Pak tu je také magie živlů = pokud se jí naučíte můžete ovládat živel nebo živly, napojovat se na ně při složitějších kouzlech , obecně se považuje za bílou, pokud s ní nemáte žádné temné úmysly.  Magii může praktikovat každý bez rozdílu věku. ale (!) musí to být člověk inteligentní a vyspělý. Denně potkávám na internetu s prominutím kidy, co mají v každém druhém slově garmatickou chybu a většinou to vypadá nějak takto : "prossým chcy ovládat živli za den, poraťte pfosíím. "   Mohou to být inteligentní lidé, ale je jim ještě málo (pod deset let) a jejich mozek ještě není plně vyvinutý a pak to tak dopadá.  Nejvíce mně pak vytáčí, když chtějí proklít třeba rodiče (nebo někoho jiného) a montují se do černé magie. O tomto tématu napíšu určo ještě něco, tohle byla pouze taková dejme tomu definice magie.